|
|
Role mezinárodních organizací ve formování kosovské policie
Perglová, Zdeňka ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reformou kosovské policie po roce 1999 a rolí mezinárodních organizací NATO, OSN, OBSE a EU a jejich misí KFOR, UNMIK, OMik, EULEX v této reformě. Práce je rozdělena do tří částí - v první je vysvětleno pozadí přítomnosti misí UNMIK, EULEX a OMiK a jednotek KFOR v Kosovu. Druhá část je věnována zkušenostem, které mají OSN, EU a OBSE v oblasti policejní práce a reformy v hostitelských státech. Třetí část zkoumá samotnou reformu kosovské policie. Zabývá se vytvořením kosovské policejní školy, spoluprací mezinárodních organizací a předáváním kompetencí mezi analyzovanými subjekty. V závěru jsou identifikovány hlavní problémy provázející reformu kosovské policie a zodpovězeny otázky, zda bylo dosaženo etnické diverzity ve složení personálu kosovské policie a zda se v předávání pravomocí vyskytly problémy.
|
|
|
Problematika neobčanů v Lotyšsku během přístupových jednání do Evropské unie
Kofránková, Alžběta ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat postoj Evropské unie k problematice neobčanů v Lotyšsku v období přístupových jednání do EU a jeho dopad na legislativní změny lotyšského státu v této oblasti. Práce si klade otázky, zda Lotyšsko splnilo všechna formální i neformální kritéria vstupu do Evropské unie, co se neobčanů týče, a zda doporučení obsažená v reportech pravidelně vydávaných Evropskou komisí během přístupových jednání byla vůbec efektivní. Dále bych chtěla zodpovědět otázku, jakou roli hráli další dva aktéři, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rada Evropy, resp. do jaké míry na nich a jejich zdrojích byla Evropská unie závislá. S použitím primárních a sekundárních pramenů bych chtěla dokázat, že hlavním cílem reportů a doporučení Evropské unie během přístupových jednání bylo vylepšit postavení neobčanů v Lotyšsku, tedy vnést do země unijní standardy. Pokud se Lotyšsko stalo členem EU, teoreticky podmínky splnilo, otázkou ale zůstává, jak tomu bylo v praxi.
|
|
|
Vývoj vztahu Ruska k Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Harmáčková, Lucie ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem vztahu Ruské federace vůči Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě od roku 1991 do roku 2016, přičemž tento vztah je zkoumán v rámci čtyř časových období: 90. léta, 2000 - 2008, 2008 - 2012 a 2012 - 2016. Na základě neoklasického realismu, v němž je práce teoreticky ukotvena, jsou v rámci každého období analyzovány materiální mocenské kapacity Ruska představující nezávislou proměnnou, intervenující proměnné a samotný vztah Ruska vůči OBSE, který tvoří proměnnou závislou. Jedná se o kvalitativní případovou studii využívající jako hlavní metodologický nástroj metodu korelace proměnných.
|
|
|
Vytváření zákona o občanství v Lotyšsku v kontextu evropské integrace
Prokopová, Zuzana ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Diplomová práce pojednává o vytváření lotyšského zákona o občanství v kontextu evropské integrace. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, jaký vliv měly na vytváření zákona a jeho změny evropské organizace, zejména Rada Evropy, Evropská Unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Sekundárním cílem práce je analyzovat, jaký vliv měli na formování zákona představitelé Ruské federace. Lotyšsko bylo roku 1940 anektováno Sovětským svazem, jehož součástí zůstalo až do roku 1991. Během sovětského období se na území Lotyšské SSR přistěhovalo mnoho rusky mluvících. Lotyšský zákon o občanství z roku 1994 byl velmi restriktivní, byl založen na principu právní kontinuity s meziválečnou Lotyšskou republikou. Zákon tak pouze obnovil občanství, tj. automaticky ho obdrželi ti, kteří byli občany Lotyšska před rokem 1940. Mnoho obyvatel obnoveného Lotyšska, zejména rusky mluvících, tak zůstalo bez občanství. Pravidla naturalizace byla nastavena, avšak tempo bylo příliš pomalé kvůli systému tzv. "naturalizačních oken", který povoloval, aby se každý rok stala občany pouze určitá věková skupina obyvatel. Zástupci evropských organizací i Ruské federace proto naléhali na Lotyšsko, aby byl zákon liberalizován. Práce ukazuje, že evropské organizace měly vliv na liberalizaci zákona o občanství, zejména proto,...
|
|
|
International Regimes against Trafficking in Human Beings: European Experience
Prixová, Barbora ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Tento výzkum zkoumá kauzální faktory, které ovlivňují způsob stanovení politických cílů a nástrojů mezinárodních organizací v oblasti obchodu s lidmi. Sledováním vývoje politik proti obchodování s lidmi v Radě Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, ukazuje práce dopad specifických faktorů na změny fungování mezinárodních organizací. Tímto způsobem odhaluje model predikující vliv faktorů, které udávají směr politiky mezinárodních organizacích. Práce zkoumá a testuje teoretické předpoklady tří teorií o mezinárodních institucích: realismu, historického institucionalismu a neoliberálního institucionalismu. Předpoklady příslušných teorií, nabízející kontrastní pohledy na fungování mezinárodních organizací, jsou klíčové pro formulaci odpovídajících nezávislých proměnných. Jelikož závislá proměnná je charakterizována jako měnící se design institucí, podrobná analýza vývoje politik daných institucí v rámci jednoho desetiletí rozkrývá kauzální vztahy mezi závislou a nezávislými proměnnými. S pomocí analýzy případové studie odhaluje práce viditelné vzorce, které ukazují, do jaké míry jsou jednotlivé nezávislé proměnné odpovědné za pozorované změny. Studie tak zároveň demonstruje, který z teoretických předpokladů je nejblíže pochopení vlivu mezinárodních organizací na tvorbu politik v...
|
|
|
Volební pozorovatelství, případová studie mise OBSE/ODIHR při komunálních volbách 2017 v Bývalé jugoslávské republice Makedonii
Nekvindová, Markéta ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Diplomová práce představuje úlohu volebního pozorovatelství s důrazem na volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR s případovou studií volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR při komunálních volbách v říjnu 2017 v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, kterých se autorka zúčastnila jako dlouhodobá pozorovatelka. Zabývá se cíli a fungováním volebních pozorovatelských misí, mezinárodními volebními standardy stanovující politická a občanská práva, na jejichž základě by měly být demokratické volby pořádané. Dále výzvami, kterým v současnosti čelí a rolí České republiky ve světě volebního pozorovatelství. V případové studii je představena volební pozorovatelská mise OBSE/ODIHR, informace potřebné k pozorování volebních aspektů a relevantních oblastí z dlouhodobého hlediska. Dále jsou zhodnoceny volební dny a výstupy volební pozorovatelské mise.
|
|
|
Kosovo - angažovanost mezinárodního společenství
Gregorová, Jana ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Balkánská oblast je význačná různorodostí kultur, náboženství a etnik. Tato různorodost předurčuje balkánský region k neklidným obdobím, která ho provázejí po celou jeho historie. Balkánský poloostrov byl tak vždy považován za značně nestabilní oblast. Bakalářská práce se zabývá kosovským konfliktem v 90. letech 20. století, který se v roce 1998 stupňuje, jeho průběhem a charakteristikou důvodů zapojení mezinárodního společenství do konfliktu. Konflikt mezi dvěma etnickými skupinami - kosovskými Albánci a Srby - přerostl ve válku spojenou s etnickými čistkami na obou stranách, která skončila po bombardování Srbska jednotkami NATO v čele s USA roku 1999. Práce nastiňuje historické pozadí balkánského regionu, stručně uvádí možné důvody pro nenávist mezi dvěma zmíněnými etnickými skupinami a prozkoumává vývoj v Kosovu koncem 20. století, kdy se konflikt vyhrocuje. Mezinárodní společenství se snažilo bezúspěšně o vyřešení konfliktu diplomatickou cestu. Práce se soustředí na angažování mezinárodního společenství, především OSN a NATO, v kosovském konfliktu a pokouší se objasnit důvody a charakter intervencí. Cílem práce je odpovědět na otázku, co vedlo mezinárodní společenství k intervenci v kosovském konfliktu.
|
|
| |
|
|
Role mezinárodních organizací ve formování kosovské policie
Perglová, Zdeňka ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá reformou kosovské policie po roce 1999 a rolí mezinárodních organizací NATO, OSN, OBSE a EU a jejich misí KFOR, UNMIK, OMik, EULEX v této reformě. Práce je rozdělena do tří částí - v první je vysvětleno pozadí přítomnosti misí UNMIK, EULEX a OMiK a jednotek KFOR v Kosovu. Druhá část je věnována zkušenostem, které mají OSN, EU a OBSE v oblasti policejní práce a reformy v hostitelských státech. Třetí část zkoumá samotnou reformu kosovské policie. Zabývá se vytvořením kosovské policejní školy, spoluprací mezinárodních organizací a předáváním kompetencí mezi analyzovanými subjekty. V závěru jsou identifikovány hlavní problémy provázející reformu kosovské policie a zodpovězeny otázky, zda bylo dosaženo etnické diverzity ve složení personálu kosovské policie a zda se v předávání pravomocí vyskytly problémy.
|
|
|
Instrumenty donucení mezinárodních organizací vůči svým členským státům. Příklad konfliktu o Náhorní Karabach.
Klepš, Václav ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
v českém jazyce Cílem této diplomové práce je zodpovědět otázku, jak mohou mezinárodní organizace (OSN, Rada Evropy a OBSE) účinně regulovat konflikty mezi svými členskými státy, respektive jakými nástroji jsou za tímto účelem nadány. Práce je rozdělena do tří základních částí, a to na teoretickou studii, část věnovanou jednotlivým mezinárodním organizacím a případovou studii. První část nabízí vymezení základních právních pojmů, tak jak budou dále v této studii používány s důrazem na výklad pojmu "donucení". Navazující část se zabývá instrumenty donucení, které mají jednotlivé mezinárodní organizace k usměrnění konfliktů k dispozici. Ve třetí části jsou poznatky z prvních dvou částí konfrontovány s reálným případem snahy regulovat konflikt mezi Azerbajdžánem a Arménií v a okolo Náhorního Karabachu. Tato struktura práce by se dala také popsat jako postup od teoretického základu, přes aplikovanou teorii obsaženou v jednotlivých smlouvách, až po jejich praktickou realizaci v konkrétním případě. Na základě provedené studie dochází autor k závěru, že jednostranné prostředky donucení, které mají organizace k dispozici, jsou často nevhodné (vyloučení z organizace), neúčinné (politické deklarace) nebo komplikované a obtížně aplikovatelné (Valletský mechanismus OBSE), a proto v praxi nevyužívané....
|
host ::
RSS.